Mauricius neměl žádné původní obyvatele. Všichni, kdo tu dnes žijí, pocházejí od lidí, kteří přišli během posledních čtyř staletí: francouzských osadníků, zotročených Afričanů a Malgašů, smluvních dělníků z Indie a obchodníků z Číny. Výsledkem je jedna z nejpestřejších společností na světě, kde hinduistický chrám, mešita, katolický kostel a čínská pagoda mohou stát na stejné ulici.
Co to znamená pro návštěvníka: jazyky, které uslyšíte, svátky, kvůli kterým se vyplatí naplánovat cestu, hudba, jídlo a pár zvyklostí, které je dobré respektovat.
Krátká historie obyvatel
První osadu založili v roce 1638 Nizozemci, ostrov ale v roce 1710 opustili. V roce 1715 přišli Francouzi a na plantáže přiváželi zotročené lidi z Madagaskaru, pevninské Afriky a Indie. Británie ostrov získala v roce 1810 a v roce 1835 zrušila otroctví. Jako náhradu za tuto pracovní sílu prošlo v letech 1834 až 1920 imigračním depem v Port Louis kolem půl milionu smluvních dělníků, převážně z Indie. Ve stejné době se tu usadili čínští obchodníci.
Tento příběh vyprávějí dvě památky světového dědictví UNESCO. Aapravasi Ghat v Port Louis, depo, kde smluvní dělníci vystupovali na břeh, byl zapsán v roce 2006. Kulturní krajina Le Morne, hora, kde se podle tradice skrývali uprchlí otroci, následovala v roce 2008.
Podle sčítání z roku 2022 je dnes asi 48 % Mauricijců hinduistů, 32 % křesťanů a 18 % muslimů, k tomu menší buddhistické a další komunity.
Jazyky
Téměř všichni doma mluví mauricijskou kreolštinou (Kreol Morisien). Vznikla z francouzštiny se slovy z malgaštiny, afrických jazyků, bhódžpurí a angličtiny. Francouzština převládá v novinách a velké části obchodního života. Angličtina je jazykem parlamentu, práva a úředních dokumentů a většina lidí v cestovním ruchu jí mluví dobře. V rodinách a na bohoslužbách uslyšíte také bhódžpurí, hindštinu, urdštinu, tamilštinu a čínské jazyky.
Pár slov kreolsky udělá radost: bonzour (dobrý den), mersi (děkuji), ki manyer? (jak se máte?).
Svátky a festivaly
Mauricius má 15 státních svátků a většina z nich připomíná náboženské svátky různých komunit. Data náboženských svátků se každý rok mění, proto si před cestou ověřte kalendář.
- Thaipoosam Cavadee (leden nebo únor): tamilští věřící nesou do chrámu kavadi, zdobený dřevěný oblouk, mnozí s kůží propíchnutou jehlicemi. Procesí se konají po celém ostrově.
- Maha Shivaratree (únor nebo březen): statisíce hinduistických poutníků, mnozí v bílém, putují k posvátnému jezeru Grand Bassin (Ganga Talao) s barevnými nosítky kanwar. Je to jedno z největších náboženských shromáždění na ostrově.
- Čínský jarní svátek (leden nebo únor): petardy, červené dekorace a dračí tance, hlavně v čínské čtvrti v Port Louis.
- Íd al-fitr: konec ramadánu, slaví se modlitbami a rodinnými hostinami.
- Diválí (říjen nebo listopad): svátek světel. Domy zdobí olejové lampičky a světelné řetězy a sousedé si navzájem nosí domácí sladkosti.
- Ougadi a Ganesh Chaturthi: telugský Nový rok (březen nebo duben) a svátek boha Ganéši (srpen nebo září).
- Státní svátky: Den zrušení otroctví (1. února), Den nezávislosti a republiky (12. března), Svátek práce (1. května) a Den příchodu smluvních dělníků (2. listopadu).
Mezi křesťanské svátky patří Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) a Vánoce. Každý rok 9. září navštěvují tisíce poutníků všech vyznání hrob Pèra Lavala, francouzského misionáře z 19. století, v Sainte-Croix v Port Louis.
Návštěvníci se mohou na procesí dívat a mnoho chrámů během svátků hosty vítá. Oblékněte se slušně, držte si uctivý odstup a před focením lidí při modlitbě se zeptejte.
Hudba a tanec
Séga je hudbou ostrova. Vznikla mezi zotročenými Afričany a Malgaši, kteří zpívali a tančili kolem ohně za doprovodu ravanne (rámového bubnu z kozí kůže), maravanne (chřestidla) a trianglu. Písně mísily nářek, satiru a příběhy všedního dne. Tradiční mauricijská séga byla v roce 2014 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO a v roce 2016 ji následovaly bhódžpurské svatební písně (geet gawai).
Moderní séga používá elektrické kytary a klávesy a seggae ji mísí s reggae. Většina hotelů pořádá představení ségy, opravdovou ségu ale hledejte na místních koncertech a víkendových setkáních na plážích.
Jídlo
Mauricijská kuchyně odráží složení obyvatel. Jedno jídlo může spojit kreolskou rougaille (rajčatovou omáčku), indické kari, čínské smažené nudle a francouzskou bagetu. Ochutnejte dholl puri, briani, vindaye (rybu nebo chobotnici s hořčicí a kurkumou), mine frit a boulettes. Co a kde jíst, najdete v článku o mauricijské kuchyni a restauracích.
Zvyklosti, které je dobré respektovat
- Bohoslužebná místa: v chrámech a mešitách mějte zakrytá ramena a kolena a zujte se. Některé chrámy žádají, abyste dovnitř nenosili kožené věci.
- Oblečení: plavky patří na pláž a k bazénu. Ve městech, obchodech a restauracích se oblékněte. Opalování nahoře bez se tu nenosí.
- Fotografování: před focením lidí se zeptejte, hlavně při náboženských obřadech.
- Pozdravy: běžné je podání ruky a „bonzour“. Mauricijci jsou přátelští a uvolnění, zdvořilost ale hraje roli.
- Spropitné: potěší, ale nečeká se. Zaokrouhlení nebo zhruba 10 % za dobrou obsluhu v restauraci úplně stačí.
Praktické základy
Měnou je mauricijská rupie (Rs). Ostrov používá metrický systém, vzdálenosti jsou tedy v kilometrech a teploty ve stupních Celsia. Jezdí se vlevo a zásuvky jsou většinou britské třípólové, uvidíte ale i evropské dvoupólové.
Časté otázky
Jakým jazykem se na Mauriciu domluvím?
V hotelech, restauracích a obchodech se dobře domluvíte anglicky. Francouzsky rozumí skoro všude. Pár slov kreolsky lidi potěší.
Kdy nejlépe zažít nějaký svátek?
Od ledna do března následují rychle po sobě Thaipoosam Cavadee, Čínský jarní svátek a Maha Shivaratree. Nejatmosféričtější večerní procházku nabízí Diválí v říjnu nebo listopadu.
Mohou se návštěvníci účastnit náboženských oslav?
Ano, jako uctiví pozorovatelé. Mnoho rodin a chrámů hosty vítá, hlavně během Diválí a Maha Shivaratree.
